Slovní hodnocení

Proč ho používáme a jaké má nesporné výhody pro rozvoj dítěte.

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ

Hlavní zásady

Všichni vyučující v naší škole respektují společně stanovená pravidla pro hodnocení žáků, jsou pro ně závazná. Žáci jsou na začátku  každého pololetí seznámeni s tím, v čem a proč budou v daném předmětu vzděláváni, jakým způsobem a podle jakých pravidel budou hodnoceni.

Metody hodnocení

Pro hodnocení žáků všech ročníků používáme slovní hodnocení, které je souhrnnou zpětnou vazbou o tom, co dítě zvládlo.

 Nezohledňujeme pouze výsledky práce odpovídající výstupu v daném předmětu pro jednotlivé ročníky, ale také samotný proces práce, přístup dítěte, nasazení, zodpovědnost a motivaci ke vzdělávání se. Slovně hodnotíme i chování. Měřitelné práce na druhém stupni jsou hodnoceny procentuelním vyjádřením úspěšnosti. Pokud průměr měřitelných prací v pololetí nedosáhne 30% a žák není hodnocen podle individuálního vzdělávacího plánu, pak v tomto pololetí neprospěl. Od prvního pololetí osmého ročníku žáci obdrží spolu se slovním hodnocením na vysvědčení i návrh klasifikace, kterou škola uvede při přijímacím řízení na střední školy (pokud škola neakceptuje slovní hodnocení).

 Vzhledem k naprosto odlišnému pohledu na žáka, při těchto dvou způsobech hodnocení, není klasifikace objektivní a zkresluje pohled na žáka. Učitelé spolu s žáky vytvářejí žákovské portfolio, které je souhrnem jejich prací. Na druhém i prvním stupni je možné ukládat elektronické práce do žákovského portfolia prostřednictvím el. žákovské knížky, a tím je okamžitě zpřístupnit rodičům.

Hodnocení je žákům a rodičům předkládáno: 

  • ústně    
  • v hodině zpětnou vazbou   
  • při konzultacích s rodiči      
  • elektronicky  - prostřednictvím el. žákovské knížky
  • písemně  - na I. st. potřebnými zprávami od vyučujících
  • v I. a III. čtvrtletí výpisem z el. žákovské knížky 

Pravidla pro práci s elektronickou žákovskou knížkou: 

  • každé dítě má vlastní přístupový kód, který je každoročně měněn
  • hodnocení žákovi může vpisovat do žák. knížky vyučující daného předmětu, třídní učitel a ředitelka školy
  • hodnocení ze základních předmětů ( ČJ, AJ, MA) je povinen zapsat vyučující 1x měsíčně
  • hodnocení z ostatních předmětů kromě výchov je povinen zapsat vyučující jedenkrát za měsíc a v každém čtvrtletí a je povinen prostřednictvím žákovské knížky upozornit na případné problémy žáka
  • slovní hodnocení z výchov je sestavováno za pololetí a v žákovské knížce je možné zapisovat pokroky a nezdary žáků po celé pololetí dle potřeby
  • v žákovské knížce si mohou rodiče prohlédnout elektronicky zpracované práce, a tím nahlédnout do žákova portfolia
  • rodiče mají možnost na hodnocení žáků v el. žák. knížce ihned reagovat a odeslat reakci příslušným vyučujícím

 

Formy ověřování dovednosti žáků

Upřednostňujeme písemné ověřování před ústním (pokud to není ve prospěch žáka). Na závěr tematických celků žáci vypracovávají testy, o nichž jsou dostatečně dopředu informováni. Učitel předem upozorní žáky, zda výsledek testu bude součástí celkového hodnocení. Při neuspokojivém výsledku mají žáci možnost si jedenkrát test opravit.

 Mezi měřitelné práce řadíme: písemné testy, diktáty, slohové práce, elektronické prezentace s předem danými kritérii, písemné vypracovaní zadání s předem danými kritérii. 

Slovně hodnotíme: referáty, práci ve skupině, zapojení do projektů, úroveň samostatných či skupinových prezentací, schopnost práce s informacemi a textem, chování ve škole a na školních akcích, míru osobního nasazení s ohledem na možnosti žáka, iniciativu ve vzdělávání se, plnění si povinností.

 

Obecná kritéria hodnocení žáků v naší škole.

  • osobní pokrok a posun
  • míra angažovanosti jednotlivých žáků na výsledku své práce
  • komunikační dovednosti a schopnost spolupráce
  • tvořivost a schopnost řešit problémové situace
  • sociální dovednosti při práci 

Konkrétní kritéria hodnocení žáků v jednotlivých předmětech:

  • žáci jsou s nimi seznámeni na začátku pololetí a korespondují s očekávanými výstupy v ŠVP Mozaika
  • při hodnocení žáků je hlavní individuální přístup k jednotlivým dětem a jejich možnostem
  • žáci, kteří pracují podle individuálního vzdělávacího plánu, mají kritéria přizpůsobena tomuto plánu. 

Kritéria hodnocení

Obecná kritéria hodnocení žáků v naší škole.

  • osobní pokrok a posun
  • míra angažovanosti jednotlivých žáků na výsledku své práce
  • komunikační dovednosti a schopnost spolupráce
  • tvořivost a schopnost řešit problémové situace
  • sociální dovednosti při práci 

Konkrétní kritéria hodnocení žáků v jednotlivých předmětech:

  • žáci jsou s nimi seznámeni na začátku pololetí a korespondují s očekávanými výstupy v ŠVP Mozaika
  • při hodnocení žáků je hlavní individuální přístup k jednotlivým dětem a jejich možnostem
  • žáci, kteří pracují podle individuálního vzdělávacího plánu, mají kritéria přizpůsobena tomuto plánu. 

Sebehodnocení

Sebehodnocení považujeme za jednu z klíčových kompetencí, kterou chceme žáky naučit. K sebehodnocení jsou žáci naší školy vedeni od první třídy. Na prvním stupni k němu dochází denně v rámci práce ve vzdělávacím programu Začít spolu, a to zpočátku především ústně, později s využitím rozmanitých forem (grafy, tabulky, volné psaní...). Od třetího ročníku i písemně.

Na druhém stupni žáci pravidelně zpracovávají písemné sebehodnocení v jednotlivých předmětech. V hodinách jsou žáci vedeni k hodnocení svých individuálních výkonů a práce ostatních , jsou seznámeni s různými formami sebehodnocení. Vyučující v jednotlivých předmětech provádí sebehodnocení žáků na konci jednotlivých větších tematických celků vhodně zvolenou formou, nejlépe do předem připraveného formuláře. 

Ověřování klíčových kompetencí

1. stupeň

Program dne se přizpůsobuje individuálním potřebám dětí a vychází z jejich potřeb. Hned při vstupu do třídy čeká děti a jejich rodiče obvykle ranní úkol. Ten je zaměřen na téma, které ve školce právě probírají. Úkol je umístěn hned u vstupu do třídy. Úkoly jsou různého charakteru. Někdy motivují děti k tomu, co je daný den čeká, jindy si děti procvičují různé dovednosti: grafomotoriku, počítání, barvy,… jindy vyžadují spolupráci dítěte s rodičem.

Na ranní úkol mohou děti navázat tím, že si vyberou činnosti nebo hru v některém z center aktivit. Je to doba pro volnou hru dětí. Rodiče mohou zůstat se svým dítětem ve třídě (nejen po dobu adaptace dítěte na nové prostředí).

Připravenou svačinu   si dětí mohou brát průběžně. Děti jsou vedeny k samostatnosti a sebeobsluze.  Děti do jídla nenutíme, snažíme se o co největší samostatnost dětí v sebeobsluze, motivujeme děti k ochutnávání např. pro ně neznámých jídel, děti mají možnost výběru.

Po deváté hodině se děti postupně scházejí v ranním kruhu. To je místo pro společné setkávání, sdílení, seznámení se s tím, co děti v daném dni čeká, pro udržování určitých rituálů (zpívání písničky, vzájemné pozdravení, přání, oslavy, hraní her atp.). Ranní kruh poskytuje rovněž prostor pro motivaci k tématu, o kterém si děti v daném období povídají. Učitel může v tomto čase velmi snadno zjistit, co všechno už děti o daném tématu vědí, co by je dále zajímalo, co by se chtěly dozvědět. Děti zde také přicházejí se svými návrhy témat, které by je zajímaly a společně s učitelem plánují činnosti do center aktivit. Děti se zde též učí naslouchat jeden druhému, dodržovat společně domluvená pravidla, vyjadřovat své pocity, názory atp.

Nedílnou součástí třídy jsou i třídní pravidla. Na jejich vytváření se podílí samy děti. Text je formulován jednoduše, pozitivním jazykem, bývá doprovázen obrázkem, aby mu děti i v psané formě porozuměly. Pravidla bývají postupně doplňována, vždy je rozhodující, aby byla navrhována samotnými dětmi, které pravidla samy formulují svým jazykem. Díky tomu, že děti vytvářejí pravidla společně s učitelem, cítí se za jejich dodržování mnohem odpovědnější a jsou více respektovány k jejich respektování.

Když se děti seznámí s programem dne a nabídkou jednotlivých činností v centrech aktivit, vezmou si svoji značku a připevní svůj symbol (fotografie, jméno, značka) k centru aktivity, které si samy zvolily. U každého centra je vždy vyznačeno (číslem, symbolem čísla, červenou či zelenou barvou atp.), kolik dětí může v daném centru aktivity být. Obvykle v každém centru pracuje 2-6 dětí. Děti si volí centra každý den.

Po skončení práce v centrech aktivit se všichni opět sejdou v hodnotícím kruhu. Děti představují výsledky své práce, hodnotí, co a jak se jim dařilo, nedařilo a proč, vyměňují si zkušenosti, dávají doporučení dalším skupinám, které budou v centru aktivit pracovat. Učí se ohodnotit svoji práci a také ocenit druhé.